Archiv rubriky: Zkoumání

Statistika případů (znaleckých posudků a odborných vyjádření) za rok 2012

Statistika případů (znaleckých posudků a odborných vyjádření) za rok 2012

Objekty zkoumání – seřazeno sestupně podle počtu případů na konkrétní objekt:

  • křížené tahy – určení posloupnosti tahů (psacího prostředku, tisku a otisků razítek) – co bylo dříve vyhotoveno,
  • směnka – určení pravosti směnky, zda se směnkou nebylo manipulováno,
  • kvalita tisku (tiskoviny, kalendář, kniha, katalog aj.),
  • otisk razítka – pravost či reprodukce otisku razítka nebo padělané razítko,
  • jízdenka IDS – zjištěné pravosti, pozměnění či zda se jedná o padělek,
  • pravost písemnosti, stáří písemnosti,
  • jízdenka MHD – určení pravosti, pozměnění či zda se jedná o padělek,
  • technický průkaz – pravost, padělek či pozměněný doklad,
  • psací prostředek – skupinová shodnost či rozdílnost,
  • nálepky STP – ochranné prvky v kontrastu s použitým designem,
  • emisní plakety – ochranné prvky – doporučení,
  • stírací losy – technologie výroby a ochranné prvky,
  • termopapír – zčitelnění již stářím znehodnoceného a vybledlého či zmizelého záznamu na termopapíře,
  • padělaná listina – určení jakým způsobem bylo do listiny zasahováno,
  • doklad totožnosti – určení pravosti či pozměnění dokladu.

Padělky jízdenek MHD Praha

Vážení čtenáři,

před časem jsem měl možnost prozkoumat a vyjádřit se k vyskytujícím padělkům jízdenek pražského dopravního podniku. Proto bych rád věnoval pár řádek těmto padělkům a také odvysílané reportáži (Reportéři ČT ze dne 7. 11. 2011 http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/211452801240044/video/), která rozhýbala všechen ten mediální kolotoč. Počátkem října 2011 jsem byl osloven, zda bych se mohl v tomto případě vyjádřit ke kvalitě padělků jízdenek jako nezávislý znalec (ostatní znalci byli buď přibrání PČR , aby vyhotovili OV nebo ZP nebo se vyjadřoval i pan znalec, který přímo figuruje, dle mého názoru, na jedné straně sporu). Prozkoumáním jízdenek bylo zjištěno, že se jedná o velmi profesionálně vyhotovené padělky. Některé ochranné prvky byly napodobeny tak kvalitně, že může být s určitostí konstatováno, že tyto jízdenky nevznikly nějakým „školáčkem“ doma na stolním počítači a multifunkčním zařízení, jak se s tím setkáváme v některých případech padělání bankovek – pouhým okopírováním a napodobením některých ochranných prvků. Výroba těchto padělků a náklady spojené s touto výrobou se dle mého názory vyšplhaly řádově do statisíců korun. Otázkou zůstává, jak se padělatelé dostali k předtiskovým datům, pokud je měli k dispozici. Další otázka, která nebyla nikde zodpovězena je, kde padělatelé obdrželi informace o některých ochranných prvcích, které veřejnosti nebyly sděleny?

Ve výše zmiňované reportáži jsme se mohli dozvědět o finančních tocích, „provázanosti“ některých firem a hlavně kolik my (uživatelé MHD) platíme za pouhé zprostředkování výroby jízdenek. Nejedná se o žádnou závratnou částku (myslím, že zaznělo 0,17 haléřů z jednoho kusu jízdenky), ale když si čtenář spočítá, kolik to dělá, pokud se vyrobí např. několik desítek milionů těchto jízdenek!

Tímto bych rád poděkoval iniciátorovi reportáže a doufejme, že se tento případ dořeší do zdárného konce a nezůstane to jen u podaných trestních oznámení a následně ve složce odložených případů (jak jsem v poslední době zvyklí).

David Herman

znalec

Nový ochranný prvek tištěných dokumentů

Jako soudní znalec zabývající se zkoumání dokladů a písemností bych Vás rád seznámil s novým bezpečnostním prvkem tisknutelným na digitálních tiskových zařízeních pracujících na principu inkoustového nebo elektrografického (laserového) tisku.

V praxi se často setkávám s dokumenty, o kterých mám rozhodnout, zda se jedná o originál/prvopis nebo o kopii, či padělek. Tyto dokumenty nejsou ve většině případů zabezpečeny žádnými ochrannými prvky. Proto je velmi složité se jakýmkoliv způsobem k písemnosti vyjádřit, a to zejména v případech, kdy se jedná o několika stránkovou smlouvu, ve které byla provedena výměna listu. Nelze tak s jistou zjistit, jaké listy jsou původní a které nikoliv. Pokračování textu Nový ochranný prvek tištěných dokumentů

Zkoumání otisků razítek a razítek

Zkoumání otisků razítek

Otisk razítka spolu s podpisem jsou nejobvyklejšími prostředky k ověření pravosti a platnosti různých písemností. V mnoha případech teprve podpisem a otištěním razítka získávají listiny právoplatnosti. Podpisy zkoumají písmoznalci – jedná se o ztotožnění pisatele tzn., zda listinu podepsala ta konkrétní osoba a pravost otisku razítka zkoumají znalci, kteří se zabývají technickým zkoumáním písemností a dokladů.

Pro účely zkoumání otisků razítek je zapotřebí předložit:

  1. písemnost se sporným otiskem razítka,
  2. srovnávací materiály – čím více otisků razítek, tím lépe,
  3. nebo samotné razítko.

Výše zmíněné listiny s otisky razítek (sporné i srovnávací) je zapotřebí předložit v originálech. V některých případech můžou být akceptovány i kopie otisků razítek, a to jsou-li kopie pořízené z materiálu, který se nachází v soudním spise a není možně jej předložit. V takovém případě musí být znalci umožněno nahlídnutí do spisu a prozkoumání přímo na soudě. V případě předložení sporného otisku razítka v kopii, lze výjimečně posoudit pravost a to, za splnění několika podmínek: kopie musí být kvalitní a velmi záleží i na kvalitě a počtu srovnávacím materiálu. Ve většině případů však kopie sporných otisků razítek nelze zkoumat. Také záleží na zkušenostech znalce.

Při otištění razítka je zapotřebí brát zřetel na (a tím i předejít případnému padělání):

  • sílu otištění razítka,
  • rovnoměrnost otištění,
  • množství inkoustu i v případě, že se jedná o samozabarvovací razítko,
  • stabilitu otištění – více kontur, rozmazání otisku.