Zkoumání otisků razítek
Otisk razítka spolu s podpisem jsou nejobvyklejšími prostředky k ověření pravosti a platnosti různých písemností. V mnoha případech teprve podpisem a otištěním razítka získávají listiny právoplatnosti. Podpisy zkoumají písmoznalci – jedná se o ztotožnění pisatele tzn., zda listinu podepsala ta konkrétní osoba a pravost otisku razítka zkoumají znalci, kteří se zabývají technickým zkoumáním písemností a dokladů.
Pro účely zkoumání otisků razítek je zapotřebí předložit:
- písemnost se sporným otiskem razítka,
- srovnávací materiály – čím více otisků razítek, tím lépe,
- nebo samotné razítko.
Výše zmíněné listiny s otisky razítek (sporné i srovnávací) je zapotřebí předložit v originálech. V některých případech můžou být akceptovány i kopie otisků razítek, a to jsou-li kopie pořízené z materiálu, který se nachází v soudním spise a není možně jej předložit. V takovém případě musí být znalci umožněno nahlídnutí do spisu a prozkoumání přímo na soudě. V případě předložení sporného otisku razítka v kopii, lze výjimečně posoudit pravost a to, za splnění několika podmínek: kopie musí být kvalitní a velmi záleží i na kvalitě a počtu srovnávacím materiálu. Ve většině případů však kopie sporných otisků razítek nelze zkoumat. Také záleží na zkušenostech znalce.
Při otištění razítka je zapotřebí brát zřetel na (a tím i předejít případnému padělání):
- sílu otištění razítka,
- rovnoměrnost otištění,
- množství inkoustu i v případě, že se jedná o samozabarvovací razítko,
- stabilitu otištění – více kontur, rozmazání otisku.